Třiapadesátka /skautský oddíl Šedá Střela Plzeň
Historii našeho oddílu před rokem 1990 sepsal Čingo, dlouholetý vůdce našeho oddílu, jenž náš oddíl vedl v dobách dobrých i zlých a neváhal se pro něj obětovat. Zemřel 16. listopadu 2003. Dejme mu tedy slovo...
53. oddíl skautů má bohatou tradici. Vznikl z předválečného 19.oddílu tak, že za války několik jeho členů založilo čtenářský kroužek časopisu Správný kluk, který redigoval známý br. Jaroslav Foglar - Jestřáb. Tento kroužek se jmenoval Sobi a byl vlastně skautskou družinou. Soba jsme si vybrali pro jeho vynikající vlastnosti - vytrvalost, skromnost, otužilost a schopnost pomáhat člověku v jeho těžkých podmínkách v životě za polárním kruhem. Tak vznikl i náš družinový pokřik a hymna.
V roce 1943 již nás bylo více a tak jsme využili možnosti, nabídnuté Klubem českých turistů v Plzni a založili jsme samostatný oddíl. Vybudovali jsme klubovnu v Doudlevcích a v roce 1944 jsme uspořádali i stanový tábor u Kolince na Šumavě. V blízkých Velharticích tábořili i skauti z Klatov také jako KČT a tak o noční přepady a jiné zábavy nebyla nouze. Blížící se konec války ale znamenal pro některé členy oddílu totální nasazení a vyslýchání gestapem a tak činnost oddílu až do května 1945 je velmi skromná.
O to radostnější byla naše práce hned po osvobození. Scházeli jsme se v různých objektech po Němcích a v bytech našich rodičů. Utvořilo se i nové středisko Střela, jehož zakládajícím členem byl i náš oddíl. Zvolili jsme si číslo 53. šedou barvu soba jsme dali i do názvu oddílu.
Symbolem střediska a jeho oddílů se stal ulomený hrot
indiánského šípu. První svobodné prázdniny jsme prožili na stanovém táboře u
Lažan Defurových. Zde jsme pomáhali i při žních. Další roky plynuly v pestré
činnosti družin Sobů, Vlků a Lišek i vlčat. Vyvrcholením byly vždy stanové
tábory. V roce 1946 na Úhlavce u Kladrub(viz foto), r. 1947 pod Blahoustskou přehradou na
Mži a v roce 1948 u rybníka
Fučka na Tachovsku. Vždy po prázdninách jsme ještě
odjížděli na lesní brigády do lesů postižených kůrovcem. Všechny peníze, které
jsme si vydělali, jsme střádali na stavbu klubovny, kterou jsme si sami
postavili na zahradě restaurace p. Hory v Tylově ulici č.33 a 31. Byla to krásná
klubovna, vonící borovým dřevem, s praktickým nábytkem a pěknou výzdobou.
Zhotovili jsme si i pramice(viz foto). Často se vyjíždělo na putovní tábory na kolech,
nejdelší byl na Slovensko(viz foto).
Po táboře v roce 1948 jsme založili skautskou svazáckou
skupinu Vpřed, protože Junák byl zlikvidován komunistickým režimem. Několik let
patřila tato skupina mezi elitu tehdejšího Svazu mládeže, ale státní bezpečnost
byla jiného mínění. Následovalo
opět vyslýchání členů oddílu, tentokrát státní bezpečností a dokonce i tresty
odnětí svobody. A tak z našeho oddílu už
nezbylo nic, jen ta jiskra, která doutnala v našich srdcích.
Rozdmychal ji opět vítr jara v roce 1968 a náš oddíl po
dvaceti letech obnovil svou činnost.
Následovaly 3 stanové tábory(viz
foto), výstavba
klubovny v Českém údolí, protože ta v Tylově ulici byla zabavena komunistickým
režimem a mnoho dalších akcí a závodů. V populárním Knappově memoriálu jsme vždy
byli na předních místech, ve Svojsíkově závodě jsme byli 1. v kraji a 8. pak
v ústředním závodě v Praze. Naše vlčata získala 1. místo v závodě o totem
náčelníka. Bohužel, v roce 1970 jsme opět ukončili svou činnost a majetek,
včetně klubovny jsme museli předat Pionýrské organizaci a Svazu socialistické
mládeže. Po trpkých zkušenostech z minulosti jsme v další činnosti
nepokračovali. Udržovali jsme mezi sebou přátelské vztahy a scházeli se opět
naše rodiny na společných výletech a táboření. Naším oddílem prošla celá řada
chlapců, kteří v životě dosáhli významných osobních úspěchů, stali se výbornými
řemeslníky, učiteli a obětavými otci rodin. Především však ale nikdy nezapomněli
na svůj oddíl a na skautské zásady.
Dokladem toho bylo setkání oddílu 2. února 1990, kdy opět po dvaceti létech Třiapadesátka obnovuje činnost. Sešlo se nás 95! A všichni přislíbili svou podporu a pomoc.
"Skautskou stezkou kráčí tedy oddíl dál. Opět se vynasnaží plnit skautské zákony a službu naší vlasti, Republice Československé."
1990 František Hájek - Čingo